Já jakožto Husákovo dítě začal s počítači v 80tých letech, kdy můj otec jakožto vědec mohl na Západ a byl v USA a tam zjistil, že všichni už pro práci používají počítače, takže když se v roce 1986 vrátil, tak hned zakoupil osmibitový počítač Sharp MZ-821, který se tehdy dokonce dal koupit v normálním elektru, tuším že tehdy stál cca 7 až 8 tisíc, ale platy byly podle mě tak 1 až 2 tisíce. Takže na dnešní dobu šíleně předražené.
Na tom osmibitu jsem začal programovat v Basicu, který měl Sharp opravdu dobrý, byl to jeho nějaký interní, ale mám pocit, že se musel nahrávat z kazety. Občas jsem z úvodní stránky zmáčknul tuším tlačítko C, což bylo označeno jako Monitor a skočilo to do příkazové řádky, kde se normálně dalo programovat ve strojovém kódu. Bůhví kde, asi v Sharp klubech, otec sehnal nějaké hexadecimální zdrojáky, které jsem přepisoval a experimentoval a byla to docela zábava.
Pak jsem měl ještě několik osmibitů, pořád jsem je prodával a kupoval nové. Vždy jsem používal Basic. Pamatuji si hlavně na Basic na Commodore C64, ale ten Sharpovský byl pro mě nejlepší.
Pak jsem na gymplu někdy v roce 1991 nebo 1992 přešel na PC a používal jsem Turbo Basic, kde se dokonce dalo kompilovat přímo do exe, což bylo super.
Po Turbo Basicu jsem přešel na Turbo Pascal, který jsme na gymplu na programování měli povinný - včetně Turbo Vision. Jinak Turbo Pascal má skvělé manuály, které mám stále v originále včetně kazety a v těch manuálech je perfektně popsáno objektově orientované programování a učil jsem se z toho i na vejšce. V prváku na gymplu nás ještě těsně po revoluci nutili dělat na IQ 151 v jazyce Karel, což byla šílenost - to IQ byl odporný socialistický zmetek a Karel na něm byla jen šipka a to jeho děsivé - "Zeď, narazil jsem, ..." to si pamatuji dodneška :-)
Pak jsem někdy po roce 2000 koketoval s Javou, po vejšce - Nejprve Java Micro Edition pro mobily, pak Java SE. Na vejšce jsem dělal závěrečnou práci v LabView, to je grafický programovací jazyk, i když skvělý. Po vejšce jsem krátce programoval v ToolBooku, ten už tuším neexistuje.
Cca od roku 2006 jsem začal dělat v Delphi 7 a následných verzích a intezivně začal programovat i v MSSQL (Transact-SQL).
Delphi určitě byla moje srdcovka, ale reálný život je i o tom se umět přizpůsobit, když člověk živí rodinu o 3 dětech, 2 psech a krásné o 13 let mladší manželce :-)
Takže v současné době dělám tak třetinu v C#, třetinu v Delphi, třetinu v Transact-SQL a zbytek něco jiného - například Lua. Přeci jenom brát 40k jako dříve by byla rodinná sebevražda. Plat programátora v C# podle mě nikde nejde pod 100k, navíc když člověk zná i další věci, hlavně databázi a musím navíc říci, že C# mě nakonec chytil, i když jsem se tomu bránil a programuji v tom opravdu vše - napojení na různé třetí strany, platební terminály, displeje, různá API, rozhraní, dělám v tom různě do zabezpečení a podobně.
Delphi ale je podle mě dobré umět, na trhu práce už podle mě nevznikne situace, co za COVID-19, kdy se bral jakýkoliv horník, co se předělal na programátora, navíc je tu umělá inteligence. Takže jako vývojáři se uplatní jenom ti, co budou umět staré i nové technologie, protože praxe si žádá kdeco. Ale mě osobně to vyhovuje, protože mám rád chytré a inspirativní prostředí, i ve vývoji.
Takže za mě: Delphi super, doufám, že bude vývoj pokračovat a C# také super, tam je vývoj opravdu překotný. A k tomu databáze, programovat v Transact-SQL je také lahůdka a jak říkal můj bývalý kolega: v databázi naprogramuji úplně všechno :-)
K čemu bych se ale už nechtěl vrátit, to je Java, v dobách Sun Microsystems to bylo podle mě nadšení a teď se mi to už nepozdává. Možná více bych chtěl dělat ještě do Pythonu, který prošel obrovským zlepšením a zkouším prozkoumávat úplně vše, co mě zaujme.
Programování zdar, ať se daří !
